Ráda bych zde tedy toto provolání uvedla ještě v jiné variantě: „Sláva na výsostech bohu, a na zemi pokoj, lidem dobrá vůle.“ Verš tohoto znění můžeme najít v Bibli kralické, kterou tehdy čeští bratří překládali z hebrejského a řeckého originálu. V novějším vydání Bible kralické pak shledáme ještě jinou verzi tohoto verše, která zní: „Sláva na výsostech Bohu, a na zemi pokoj, Boží zalíbení v lidech.“ V tomto znění je už možná jasnější celé její poselství. Ano, Bůh má zalíbení ve všech lidech a přeje pokoj celé zemi, je jedno, zda jsou dobré, nebo špatné vůle. Páchají zlé skutky, nebo naopak činí v jednou kuse pokání. Jestli jsme malí, žlutí, černí, tlustí, zlí nebo hodní, je mu dokonce jedno, jestli jsme křesťani, židé, muslimové, budhisté nebo dokonce (nedej bože:–) ateisté. Právě tento smysl narození Ježíše mi přijde pro křesťanství zásadní.
Je fakt, že většina věřících v dnešní době používá asi ten nejnovější ekumenický překlad Bible, kde čtrnáctý verš druhé kapitoly dle Lukáše zní: „Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj mezi lidmi; Bůh v nich má zalíbení.“ a tedy zachovává snad původní význam. Moc totiž nerozumím tomu, proč tento verš najdeme v latinském překladu Bible ve znění: „Gloria in excelsis Deo et in terra pax hominibus bonae voluntatis.“ . Což je pak gramaticky správně do češtiny přeloženo právě první variantou tohoto verše: „lidem dobré vůle“. (Snad toto znění pochází ze Svatováclavského překladu Bible?) Je to tedy skutečně významově dvojaký verš už ve svém řeckém originále?
Možná se vám může zdát moje upozornění jako malichernost, vždyť mezi větou přeloženou z latiny a její kralickou staročeskou variantou jde sice jen o rozdíl jednoho písmena a čárky, ta ale mění celý význam biblického poselství. Je pak veliká škoda, že většina národa přeje spolu s Anděli pokoj pouze lidem „dobré“ vůle. Buďme tedy lidé dobré vůle a přejme pokoj celé zemi, nejen o Vánocích!